"Hudba je záležitost srdce - nelze ji úplně svázat do not, pouze naznačit směr, kterým se bude ubírat. "

Nemožná dívka - 28. DÍL

29. dubna 2015 v 15:47 | Nefi |  Kailiho putování
Probuzení bylo příjemné. Po delší době ležel Kaili na něčem jiném, než byla holá zem. Vůbec se mu nechtělo vstávat, a proto neotvíral oči, když zaslechl něčí kroky, ale předstíral, že nadále spí. Příchozí vstoupil do jeskyně, kde ležel, a přistoupil až téměř k němu. Kaili pravidelně oddechoval a doufal, že ho ještě nechají chvilku ležet. K jeho radosti se od něj dotyčný vzdálil. Oddechl si a spokojeně se zavrtěl, aby si našel pohodlnější pozici.

Sprška vody, která následovala chvíli po tom, ho natolik vyvedla z míry, že se prudce posadil a zděšeně zíral na příchozího. Vlastně to nebyl ten příchozí, ale ta příchozí. Holka. No, spíš dívka. Podle jeho úsudku byla o něco málo mladší než on.

"Co si myslíš, že děláš?" osopil se na ni, jakmile opět našel slova, a zlostně si otřel mokrý obličej.

"Pravděpodobně tě probouzím?" ušklíbla se na něj. "Předstírání spánku se ti moc nevyplatilo, co?" Vysmívala se mu. Kailiho ješitnost byla hluboce uražena. Místo odpovědi se jen mračil a obhlížel "škody" způsobené vodou.

"Na, tady máš suchou a čistou!" hodila mu dívka košili, když viděla, jak si naštvaně prohlíží promáčené svršky. Kaili košili pohotově chytil. Měl v úmyslu nepoděkovat, ale elfská výchova ke slušnosti ho přinutila vyslovit alespoň neupřímné: "Dík."

"Rádo se stalo," smála se dívka a ukázala rukou ven z jeskyně. "Když vylezeš ven a dáš se vlevo po ochozu, dojdeš ke jezeru. Tam se můžeš umýt, pokud ti moje koupel nestačila." Po těch slovech odkráčela pryč.

"To snad ne! Ta byla drzá!" odplivl si Kaili a vyškrábal se ze svého "pelechu", který byl nyní nepříjemně navlhlý. Zjistil, že kromě košile mu dívka přinesla i zbytek čistého oděvu. Pravda, ten jeho už byl v dost špatném stavu. I když se na dívku zlobil, musel uznat, že i koupel by mu bodla, a tak si připásal opasek s mečem a dýkou a vypravil se k jezeru.

Zbraně si vlastně vzal jen tak pro jistotu. Cítil, že draci mu neublíží, ale po návštěvě dívky si uvědomil, že tu mohou být i lidé. A kdoví, třeba i nějaká zvířata. Kaili se cítil klidnější, když mohl nechat ruku položenou na jílci meče.

Jezero nebylo daleko. Ušel tak dvě desítky metrů po úzkém ochoze, když se před ním najednou otevřela zelená planina s temně modrým jezerem tvaru pokřiveného půlměsíce uprostřed. Hladina vody byla klidná a doslova vyzývala k tomu, aby někdo její klid narušil. Kaili neodolal a rozběhl se k vodě, třebaže se cítil jako malé děcko. Bylo příjemné se na chvíli zapomenout.

Svlékl se a vlezl do vody. I když vypadala lákavě a Kaili byl otužilý, její chlad ho dloubavě bodl do žeber. Několika mocnými tempy odplaval kousek dál od břehu, aby se trochu zahřál. Nakonec přeplaval celé jezero tam a zpátky, než mu bylo příjemně. Na mělčině se pak umyl a napůl neochotně vylezl z vody, aby se usušil.

Umytý a v čistých šatech si připadal jako znovuzrozený. Polodlouhé vlasy se mu vlhkem zvlnily. Kaili je prohrábl prsty a chvíli svoje úsilí věnoval tomu, že se snažil rozmotat pár zacuchaných pramenů. Nakonec to vzdal. Napadlo ho, že by mohl požádat o hřeben, ale stejně nebylo koho. A dívky, i kdyby tu byla, se ptát nechtěl. Stále se na ni zlobil.

Po koupeli se s příjemným pocitem natáhl na břehu jezera a rozhlížel se po okolí. Celé jezírko leželo na nevelké rovné planině, kterou ze všech stran ohraničovaly zalesněné kopce postupně přecházející ve sklanaté mysivy hor. Byla to impozanatní podívaná, když se v hladině jezera odrážel celý obraz. Kaili přimhouřil oči a nasál čerstvý vzduch. Byl mnohem chladnější, než dole pod horami.

Při vzpomínce na podhůří ho bodlo u srdce a honem upřel svou pozornost k protějšímu břehu. Z lesa váhavě vystoupilo stádo několika srn a pomalu došlo k vodě. Kaili zůstal tichý a sledoval, jak opatrně pijí, uši nastražené a svaly napjaté. Vtom se objevil stín. Jeho rozměry byly zprvu malé, ale během chvíle se zančně rozrostly. Kaili pohlédl vzhůru.

K jezeru přilétal tentýž hnědý drak, který ho včera spolu s modrou dračicí přivítal. Kaili se zatajeným dechem sledoval, jak se ladné dračí tělo prudce stáčí k zemi a nalétává směrem na nic netušící stádo srn. Zvířata ho sice zmerčila a vyděšeně se dala na úprk, ale příliš pozdě. Drak měl zřejmě svou kořist vyhlédnutou, protože neomylně popadl do drápů jedno ze zvířat a těsně nad zemí svůj let dovedně vyrovnal. Poté přeletěl jezero a přistál vedle užaslého mladíka. Srna v jeho spárech byla mrtvá, svým stiskem jí zlomil vaz.

"Vždycky sssem chodíme lovit," poznamenal drak ke Kailimu. "Sssrny sssem láká voda z jezera a chutná tráva po jeho březích."

"Proč se nepoučí, když vědí, co je tu čeká?" zmohl se na otázku Kaili.

"Voda z jezera je nejlepššší ššširoko daleko. Ssstojí jim to za riziko," odpověděl drak a pustil se hladově do srny. Kailimu přišlo jeho hodování tak trochu nechutné, ale ovládl se a mlčel. Drak nepromluvil, ani když konečně dojedl. Místo toho vklouzl do jezera a smyl ze sebe krev. Poté se natáhl na břeh poblíž Kailiho.

"Odkud přicházíššš?" vydechl nakonec a tón jeho hlasu nezapřel zvědavost. Kaili mu vyprávěl o Ogmiovi a jeho cestě sem. Rozjitřené vzpomínky sice bolely, ale mladík statečně nevynechal nic kromě elfů. Nevěděl, zda o nich draci vědí, a nemínil je prozradit. Už ne.

"Zajímavý příběh," pokýval drak hlavou, když Kaili skončil. "Takže ty bysss chtěl u násss ssstudovat?"

"Rád bych," přikývl. "Není-li to možné, prosím dovolte mi zůstat aspoň jako sluha." Drak si odrfkl.

"O tvém přijmutí nerozhodnu já, ale dol Šar-dan. Titul dol znamená mistr umění dračích bojovníků. Jedině dol Šar-dan uzná, zda si vhodným kandidátem. V opačném případě odsud nikdy neodejdeš a zůstaneš v našich službách. Nebo zemřeš. Můžeš si vybrat." Kaili naprázdno polkl a pomyslel si, jestli si někdo zvolil to druhé.

"Kdy se s ním budu moci setkat?" zeptal se věcně.

"Právě přichází," pokynul drak hlavou směrem k ochozu. Sestupovaly po něm dvě osoby. Kaili zaúpěl a zvědavě si oba příchozí změřil. Jednoho z nich už proti své vůli znal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama