"Hudba je záležitost srdce - nelze ji úplně svázat do not, pouze naznačit směr, kterým se bude ubírat. "

Proč on?! - 23.DÍL

28. března 2015 v 6:00 | Nefi |  Kailiho putování
"Kaili, pojď sem!" zavolal Filip z jeskyně. Vysmátý Kaili venku před jeskyní právě políval Harfalda vodou. Jeho přítel zlostně prskal, ale byl příliš pomalý, takže ho proud vody zasáhl plnou silou.

"Jdi, Filip tě volá!" prskl Harfald a otřel si vodu z obličeje. "Ale počkej až se vrátíš!" Kaili se smál a odklusal dovnitř. Filip si rovnal svoje masti, a když Kaili vstoupil, otočil se k němu.

"Myslím, že bychom už měli vyndat stehy," řekl.

"Dobře," přikývl Kaili a smích ho přešel. Trochu dětinksy se zeptal: "Bolí to?"

"Ne!" rozesmál se Filip. "Jen vytáhnu nitě, aby ti v jizvě zbytečně nezarostly." Kaili si trochu oddechl a připadal se trapně, že se vůbec ptal.

Filip, stále ještě s úsměvem, mu pokynul, aby si lehl na jednu z postelí. Poté si k němu přisedl a opatrně začal stehy vytahovat. Kailimu bušilo srdce, i když věděl, že to nebolí. Nebylo mu nijak příjemné, že mu někdo šmiká něčím ostrým u břicha.

"Hotovo," řekl po chvilce Filip. "Zhojilo se to moc pěkně. Ale dva tři měsíce zapomeň na namáhání břicha. Jednou zvedneš něco těžkého a odneseš si smrtelné krvácení do břicha. Rozumíš mi?" Kaili vážně přikývl a Filip si povzdechl.

"Nechci tě strašit, ale polovina chlapů, kteří se uzdraví, následně umřou jenom proto, že to podcenili. Nechci, aby to byl tvůj případ."

"Beru tě vážně. Nemíním si hrát na statečného," ujistil ho Kaili. "A děkuju."

"Nemáš zač. Spíš buď vděčný Harfaldovi. Nevím, jestli si to uvědomuješ, ale on sám tím dost riskoval, když tě vzal za námi. Nikdo se o nás neměl dozvědět. To je pro nás zákon. Harfald by mohl propadnout hrdlem, kdyby se o tom dozvědělo vedení řádu," řekl tiše Filip. Kaili zbledl.

"To mi neřekl!" vydechl. "Takže on... pro mě riskoval život?"

"Ano. A stále ještě riskuje," přikývl Filip. "Měli byste odejít, než na to někdo přijde. Bojím se, že pro Harfalda už není návratu. Bude muset z řádu uprchnout, pokud nechce přijmout trest." Po těch slovech zanechal Kailiho uvnitř samotného.

Kaili se posadil na postel a snažil se vstřebat, co se právě dozvěděl. Nemohl uvěřit, že Harfald pro něj riskl svůj život a osud. Možná si to ani neuvědomil, pomyslel si, ale něco uvnitř mu říkalo, že Harfald dobře věděl, co dělá.

"Udělal bys pro něj to samé?" ozval se nepříjemný hlásek v jeho hlavě.

"Nevím," přiznal si v duchu. "Dokud nebudu mít příležitost, nikdy si nebudu jistý." Nemělo cenu si nalhávat, že byl připravený za přítele položit život.

Najednou se od vchodu do jeskyně ozval křik. Kaili se prudce zvedl a vyběhl ven. To, co spatřil, ho přimrazilo na místě. Dva z chlapů nesli Harfalda. Ten byl v bezvědomí a z hrozivé rány mu valila krev, takže za ním zůstávala krvavá stopa.

"Harfalde!" vykřikl Kaili a doběhl k nim. Chlapi se po něm ani nepodívali a odnesli Harfalda do jeskyně. Kaili je vyděšeně následoval. Chlapi položili Harfalda na lůžko, kde obvykle Filip ošetřoval. Pak se jeden z nich otočil ke Kailimu.

"Postarej se o něj! Filip bojuje, nemůže přijít. Jdeme mu na pomoc!"

"Ale co se stalo?!" vyjekl Kaili.

"Dubhmakové! Zaútočili na nás úplně nečekaně!" odplivl si muž a společně s tím druhým vyběhli ven. Kaili se se staženým hrdlem obrátil k Harfaldovi a horečně přemýšlel, co by měl udělat. Do mysli se mu vkrádal strach a pomalu ho začal ovládat. Umírá! Harfald umírá! Nepomůžeš mu, neumíš to. Zemře ti pod rukama.

"Ne!" vykřikl Kaili a vztekle zamrkal, aby zahnal slzy. Poté se rozhlédl, popadl jedno z poskládaných čistých prostěradel a přitiskl ho na Harfaldovu ránu. Bylo zcela zjevné, že byla způsobená mečem. Táhla se téměř přes celý hrudník, ale jako neuvěřitelným zázrakem nebyla hluboká, takže vnitřnosti zůstaly netknuté.

Ještě nikdy Kaili nepřemýšlel tak rychle. Jednou rukou stále tiskl prostěradlo k ráně, zatímco tou druhou popadl silný obvaz a pevně omotával přítelův hrudník, dokud nevytvořil silnou vrstvu obvazu. Věděl ale, že to zdaleka nestačí. Našel tedy další prostěradlo a vytvořil ještě jednu vrstvu. Na chvilku uvažoval i o třetí, ale krev zatím neprosakovala, takže by to bylo zbytečné.

Harfald náhle slabě zakašlal a otevřel oči. Okamžitě zkroutil rty bolestí a zasténal. Jeho oči vyhledaly Kailiho.

"Uteč!" zašeptal a chvěl se námahou, kterou mu ta slova způsobila. "Je jich moc!"

"Nenechám tě tady!" odsekl Kaili odmítavě.

"Mně už nepomůžeš," šeptal Harfald. "Říkali, že..." nedořekl a s bolestným výdechem napjal svaly, jak ho zastihl nával bolesti. "..., že chtějí tebe."

"Mě?" Kaili se zarazil. Jeho domněnka se potvrdila. Byli tu kvůli němu.

"Uteč!" zašeptal Harfald a hlava mu bezvládně klesla.

"Ne, ne, ne, ne!" vyjekl Kaili. "Harfalde!" Ale jeho přítel jen naposledy vydechl a jeho dech se zastavil. Kaili málem propadl zoufalství, ale vzpomněl si na to, co ho učil Filip. Musí být chladnokrevný. Žádné emoce. S jediným výdechem nechal odplout veškerý strach a se zaťatými zuby se pustil do práce. Propletl prsty, položil ruce na střed hrudníku a začal s oživováním. Filip mu to ukazoval. I když si nebyl jistý, že to dělá dobře, s vervou pokračoval. Ruce ho bolely, zpotil se a namáhavě oddechoval. Ale nepřestával.

Vtom se do jeskyně přiřítil Filip. Ani se nezastavil a doběhl až ke Kailimu, který stále ještě oživoval Harfalda.

"Uhni!" křikl na Kailiho. Ten mu bez řečí uvolnil místo a unaveně oddechoval. Filip ho vystřídal a Kaili dobře viděl, že Filipova masáž srdce je mnohem účinnější než ta jeho, i když bylo poznat, že je Filip unavený bojem.

"Jdi jim pomoct!" zasupěl Filip najednou. "Tady mi nejsi nic platný!"

"Zachráníš ho?"

"To nevím. Nejspíš ne," řekl popravdě Filip. "Ale teď vypadni! Nebo se na něj vykašlu a půjdu pomoct ostatním sám!"

Kaili se na něj zle zamračil, ale popadl meč a vyběhl z jeskyně. Boj už se přenesl na plácek před ní. Kaili chvíli zůstal stát, aby se zorientoval. Útočící dubhmakové měli přesilu. V tuto chvíli stáli proti sedmi netvorům jen čtyři muži. Kaili se k nim okamžitě připojil. Toužil Harfalda pomstít. Projela jím zuřivost, kterou promítl do své první rány.

Dubhmakova hlava odlétla stranou. Kailimu se zvedl žaludek, ale potlačil zvracení a rychle pozvedl meč do obranné pozice, protože se na něj vrhl další z nepřátel. Moment překvapení byl pryč a Kaili si trochu vyčítal, že ho nevyužil lépe. Mohl jich zabít víc.

Na přemýšlení ale neměl moc čas. Jeho protivník byl rychlý. Kaili brzo utržil nepříjemný, ale naštěstí neškodný šrám na rameni. Zavrčel nad náhlou bolestí a sérií rychlých úderů dostal nepřítele do úzkých. Nakonec mu mistrovskou ránou vyrazil meč z ruky, a než se po něm netvor stačil natáhnout, probodl mu Kaili srdce. Byla to přímá, rychlá rána a dubhmak se překvapeně skácel k zemi.

Kaili se na chvíli ocitl bez protivníka. Rozhlédl se o zhodnotil situaci. Vyhrávali. Vedle bojujícího Nilse ležela mrtvola jednoho z dubhmaků a o kus dál leželi mrtví další dva. Kaili letmo zahlédl, jak k zemi klesá další, tentokrát rukou Erinna, který na něj tehdy při jejich příchodu mířil lukem. Avšak stáhlo se mu hrdlo, když uviděl, jak Erinn vzápětí klesá k zemi. Krvácel z mnoha ran a už nedokázal odolávat vyčerpání. Kaili se k němu chtěl rozběhnout, když náhle spatřil, jak se k nim lesem prodírají další dubhmakové. Bylo jich nejméně dvacet.

"Proti tolika nemáme šanci," vydechl Kaili a najednou si vzpomněl na svou moc. Zaklel. Taky si mohl vzpomenout už dřív!

Napřáhl ruce k blížícím se nepřátelům a náhle z jeho hrudi vystřelila vlna zeleného světla. Ozval se řev, jak světlo narazilo do běžících dubhmaků a spálilo je zaživa. Jejich mrtvá těla klesla k zemi. Kaili zavřel oči před tou odpornou podívanou, ale vzápětí je zase otevřel a vyslal světelnou kouli ke každému z dubhmaků, kteří bojovali s jeho přáteli. Dubhmakové nic podobného nečekali, a tak se mrtví skáceli k zemi. Bojující muži se zarazili a překvapeně se rozhlíželi kolem. Kaili se rozpačitě usmál. Bylo po všem.

"Harfald!" vzpomněl si náhle a co nejrychleji se rozběhl zpátky k jeskyni.

Filip stále ještě oživoval. Kaili ho na chvíli vystřídal, ale i on sám byl velmi unavený, takže nakonec místo ochotně přenechal Kudlovi, který kromě několika modřin nebyl vůbec zraněný a měl nejvíce sil. Filip vyčerpaně oddechoval a snažil se sebrat.

Ostatní se snažili ošetřit Erinna, který bolestně sténal na jedné z postelí. Měl sice četná zranění, ale naštěstí nic vážného, třebaže mnoho ran potřebovalo sešít.

Kaili se vypotácel ven, opřel se o skálu a klesl do dřepu. Otřásal se vzlyky a konečně dovolil emocím, aby se projevily. Cítil nekonečnou úzkost. Harfald... Asi už ho neoživí. Je pryč.

Vzlykal a vzlykal. Pláč nebyl k zastavení.

"Proč on!" zakřičel najednou a zase sklonil hlavu s novým přívalem slz.

Ostatní chlapi ho viděli, ale nechali ho být. Stále ještě se snažili vrátit Harfaldovi život. Neúnavně se střídali v oživování, i když začínalo být jasné, že je to zbytečné.

Kaili před jeskyní si promnul uslzené oči. Když vracel ruku zpět, zavadil o roh na opasku. No ovšem! Roh od Ogmia. Mohl by Ogmius Harfalda zachránit? Kaili neváhal dlouho. Chopil se naděje, jak jen to šlo. Popadl roh a s neuvěřitelně silnou myšlenkou na Ogmia na něj zatroubil. Dva z mužů, kteří právě nikoho neošetřovali, vyběhli ven před jeskyni a něco na něj křičeli. Kaili je však neposlouchal. Podařilo se to! Věděl, že ho Ogmius slyšel a že přijde. Cítil to.

Letmý úsměv mu přeběhl přes tvář a on upřel svůj pohled k lesu. Čekal...




Co myslíte, přežije to Harfald? Dokáže mu Ogmius pomoci? Nebo ne? Plačící
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama